Category Archives: historie

Židé za holocaustu umírali kvůli sionistickému rabínovi Stephenu Wiseovi

Starší rabi Efrajim Kestenbaum, syn rabiho Davida Kestenbauma, který se během holocaustu snažil zachraňovat Židy, nedávno poprvé veřejně promluvil o skandálních činech vedení amerického Židovstva za druhé světové války.

Celý příspěvek

Zlý a odporný Karel IV.: Nechal vyvraždit Židy

Židé byli služebníky komory krále, a ten je mohl zastavit. Karel IV. toto právo využíval opakovaně. Roku 1349 zastavil Karel IV. frankfurtské Židy představeným města za patřičný finanční obnos. Když si pak občané města přišli vybrat svou zástavu a zabavit židovský majetek, zapálili Židé raději své domy a dobrovolně uhořeli. Téhož roku věnoval Karel IV. v Norimberku markraběti Ludvíku Braniborskému „tři domy nejlepších Židů… brzy po tom, co budou pobiti“. Karel IV. tedy dovolil zábor židovského majetku a dal najevo, že chystané zavraždění židovských uživatelů nehodlá nijak trestat. Celý příspěvek

Stal se, i když to byl Žid, Hitlerovým věštcem

„Na počátku dvacátých let dostával Hitler pravidelné lekce řečnictví a psychologie davu od muže jménem Hamissen/Herschel Chaim Steinschneider. Byl to nesmírně chytrý člověk, který naučil Hitlera hodně o významu veřejného vystupování pro získání co největšího dramatického efektu,“ uvádí se ve zprávě americké špionážní služby sestavené během druhé světové války.

Celý příspěvek

Lukáš Beer: Co kdyby nebyl holocaust?

Ilská proválečná propaganda nezná hranic a její mediální služebníci v Evropě postupují všude a vždy dle stejného myšlenkového a argumentačního konceptu. Povšimněme si, že ospravedlňování „preventivního útoku“ proti Íránu – a tím rozpoutání válečného konfliktu na Blízkém východě s nedozírnými následky pro bezpečnost na celé naší planetě – se nikdy, nikdy neobejde bez jednoho zásadního pilíře, který bezkonkurenčně a prakticky nenapadnutelně dokáže splnit úlohu morální záštity vojenského útoku ze strany židovského státu – a tím je dnes neexistující „jev“ a čistě historická a tudíž dnes již mrtvá záležitost, které se u nás téměř celá poslední dvě desetiletí říká holocaust. Bez tematizování holocaustu v souvislosti s Íránem by u Evropanů, co se týče operování na Blízkém východě a řinčení zbraněmi, Izrael narazil na ještě větší nepochopení a nedůvěru. „Holocaust“ tedy nesmí chybět v žádném válečném apelu izraelského politika. A povšimněme si také, že holocaustem se v této souvislosti neohání pouze izraelský ministerský předseda, ale že jej do svých úvah, „zpráv“ a esejí pokaždé nějakým způsobem zabudovávají určití komentátoři v českých ale i v  zahraničních médiích, a někteří z nich si ani nelámou příliš hlavu nad tím, že jejich jednostranné sympatie vůči zahraniční politice židovského státu jsou i pro laika až příliš průhledné. Celý příspěvek

Ve službách Masaryka a Beneše. Židovský německy psaný tisk v Československu

Nejvýznamnějším německy psaným deníkem, který vycházel na území ČSR, byl vlivný německo-židovský Prager Tagblatt. Dalším významným deníkem byla i německo-nacionální list Bohemia, jež nebyla tiskovým orgánem žádné politické strany, ale i v něm působili Židé. Celý příspěvek

Rabín Eichhorn o gojímech aneb proč svět vypadá tak, jak vypadá

Mladočeský poslanec Václav Březnovský vydal řeč rabína pod titulem „V židovských chapadlech. Antisemitské epištoly pro český národ“. Pražské státní zastupitelství spis konfiskovalo pod č. 72/1900. Březnovský konfiskaci interpeloval ve vídeňské říšské radě a tím ji imunizoval (protokol z 13. března 1901, XVII, 21, str. 1282). V interpelaci bylo mj. řečeno: „Jsme toho názoru, že ani ta nejohnivější řeč proti Židům nedokáže našemu národu otevřít oči tak, jako tato řeč rabína, poučujícího své souvěrce o tom, jak si má židovstvo počínat, aby dostalo góje do své moci. Tato řeč objasní čtenáři mnohé skutečnosti. Mimo jiné mu bude jasné, proč se některé politické strany Židů tak houževnatě drží. To, co českému lidu o Židech říkáme, dostává zde potvrzení z kompetentních úst jednoho židovského rabína, a sice ne právě toho z nejbezvýznamnějších.“  Vídeň, 5. března 1901 Václav Březnovský Celý příspěvek

Povídka Josefa Velenovského: Žid

Josef Velenovský (22. dubna 1858, Čekanice (Blatná) – 7. května 1949, Mnichovice) byl český botanik, profesor Univerzity Karlovy. V letech 1878–1883 vystudoval na Karlově univerzitě botaniku a filosofii. Byl žákem Ladislava Čelakovského, navštěvoval i botanické přednášky Moritze Willkomma. Velmi cenná je Velenovského latinsky psaná květena Bulharska Flora Bulgarica (1891). Velenovský publikoval také díla z oborů morfologie rostlin, mykologie, bryologie a paleobotaniky. Celý příspěvek

Ještě jednou Velenovský: Nebezpečí židovské není jen lokální, nýbrž světové, veškeré lidstvo ohrožující

„Pomocí velkoobchodu, velkoprůmyslu a bankovnictví vždy více ovládají organisovaní Židé celé bílé plemeno a rafinovaně připravují židovskou světovládu, z níž však nakonec vyplyne zkáza nejen vší evropské kultury, ale i konec Židů samotných. Jen sobectví a mravní schátralost evropské inteligence podporuje zrádné plány židovské. Toto nebezpečí viděli všichni v pravdě velcí mužové již v dávných dobách, tak jmenovitě: Goethe, Fichte, Herder, Moltke, Schopenhauer, R. Wagner, Lagarde, Wahrmund. Nebezpečí židovské není jen lokální, nýbrž světové, veškeré lidstvo ohrožující.“ Celý příspěvek

Sever Plocker: Stalinovi židia. Prekvapivo otvorený článok z izraelského denníka Ynetnews

Nemali by sme zabúdať, že niektorí z najväčších vrahov moderných čias boli židia. Tu je jeden z najneutešenejších dátumov v histórii: takmer pred 90 rokmi, medzi 19. a 20. decembrom 1917, uprostred boľševickej revolúcie a občianskej vojny Lenin podpísal dekrét požadujúci založenie Celoruskej Mimoriadnej Komisie pre Boj Proti Kontrarevolúcii a Sabotáži, tiež známej ako Cheka.
Celý příspěvek

Hitler a sionisté

Podle oficiálních historiků spočívala politika Německa po nástupu Adolfa Hitlera k moci proti židovskému národu v co možná nejrychlejším vystěhování Židů z říšského území za účelem odstranění jejich vlivu na hospodářství, kulturu a politiku. Při tomto tvrzení se samozřejmě zcela ignoruje fakt, že taková situace současně nabízela jedinečnou možnost získat německé Židy pro věc sionismu (většina německých Židé do nástupu Hitlera k moci neměla zájem odjet do Palestiny). Celý příspěvek